Víkendovka Starý Plzenec – kronika

Napsala Ela

V pátek večer na rozkopaném hlavním nádraží, jsme se vydali nástupišti na náš vlak. Když jsme dorazili do Starého Plzence, tak jsme udělali nástup a nakoupili dostatečné jídlo až na večer.
Druhý den jsme se vydali značit stromy, dohromady v 3ch přírodních rezervací. Tato činnost nám zabrala celý den, ale večer jsme si pustili film (Hotel Transylvánie 3).
Poslední den jsme ráno šli na Rotundu a v klubovně plzenců vyčkali do oběda, který byly těstoviny s kečupem a sýrem. Během zbytku času jsme se vrátili ke stanici, vyčkali na vlak a poté s ním odjeli až na hlavní nádraží a tím zakončili celou víkendovku.

Velikonoční Mezholezy – kronika

Zpracovala Barča a přepsal Kryštof

Velikonoční výprava Skřítků do Mezholez na Domažlicku

Dne 14.4 jsme vyrazili na velikonoční výpravu do Mezholez na Domažlicku. Když jsme dojeli tak jsme si vybalili a šli jsme na blízkou louku hrát hry.

Druhý den ( 15.4 ) Jsme šli na celodenní výlet na rozhlednu Koráb ,cestou jsme si četli velikonoční zvyky a Máďa s Víťou nám oznámili připravenou hru SOŠKY Z VELIKONOČNÍHO OSTROVA ,po příchodu zpět jsme opékali buřty.

Další den ( 16.4 ) jsme pletli pomlázky a kreslili na dřevěné velikonoční obrázky. Po obědě jsme šli na hřiště a tam jsme byli do odpoledne. Když jsme přišli, tak jsme se už připravovali na spaní, po pohádce šli všichni spát.

Ráno ( 17.4 ) jsme barvili vajíčka a také přišel velikonoční zajíček a každému nadělil sladký perník. Po obědě jsme  vyhodnocovali hru „Sošky z velikonočního ostrova“, pak všichni začali balit a v cca 16.00 nás vyzvedl autobus a jeli jsme zpět do Malesic. Výlet i počasí se nám vydařilo a všem se nám velikonoční výprava moc líbila.

Ryščí výprava – kronika

Napsala NatyU

26.3 2022 v 7:45 jsme měli sraz na hlavním vlakovém nádraží v Plzni a v 8:05 nám jel vlak do Žihle. Jeli jsme asi hodinu a cestu jsme si kořenili vtipy…  když jsme konečně dorazili na místo, museli jsme jít do hodně dlouhého kopce. Poté co jsme konečně došli na konec (toho kopce) byl nástup a potom jsme šli dál. Později když jsme došli na konec lesa, kterým jsme nešli zase tak dlouho, bylo nám řečeno, že buď půjdeme po stínu ale delší cestou, nebo půjdeme po sluníčku ale, zato kratší cestou. Samozřejmě že jsme si všichni vybraly tu kratší cestu. V polovině jsme museli přecházet silnici a za nedlouho jsme měli první přestávku. Tam jsme skoro všichni dostali šestinu řízku a následovaly čimpáky… někdo měl třeba hřeben nebo šroubovák… a potom tu byli tací, kteří si přinesli něco, co dělá do země díry. Po čimpácích jsme se vydali zpátky na cestu.

Šli jsme z kopce a do kopce, potom okolo potoku a nakonec v okolí řeky, kde i následovala další a v pořadí druhá přestávka. Tak a tady přišly na řadu KPZky. V KPZ se našlo dost zajímavých věcí od šroubků až po metr s vodoměrkou (s nim bylo dost srandy). Druhým úkolem bylo to, vymyslet název pro další skupinu mrňat. Sešlo se dost dobrých nápadů. A jako třetí informace následovala výrobu talismanů, které se mají do pátku tohohle týdne dát někomu. Podmínky ale byly, že to nesmí být nikdo z oddílu a z rodiny. A přišel na řadu další kousek cesty. Jako třetí přestávka se identifikovalo tábořiště s ohništěm a tady pokračovala výroba talismanů a následně taky oběd v podobě na ohni opečených párků, buřtů, klobás nebo třeba jen chleba a rohlíku. Na přestávce se někdo z nás naučil dokonce házet žabky. Tak a následovala další cesta a taky brodění se v řece. Hned v prvním brodu se některý člen oddílu stihl dokonce i vykoupat. Potom následovaly asi další dva brody a s tím taky další přestávka v pořadí už čtvrtá. Tam se nedělo nic moc zajímavého, kdo chtěl, mohl si dodělat talismany a kdo ne tak jen odpočívat. Po přestávce jsme museli pokračovat v cestě a to znamenalo další brody a další studenou vodu.

Po dalších cca dvou brodech jsme si zahrály první hru celé oddílovky a to s létajícím talířem a brankami. Rozdělili jsme se do dvou skupin první a taky vítězná skupina měla členy: Naty, Bobřík a Adam a druhá skupina měla: Víťu, Andy, Filipa a Kryštofa. Po hře byl na plánu další kus cesty. Po dvou dalších brodech, složitému obouvaní si bot a další cesty jsme měli pátou a taky poslední přestávku. Přestávka sloužila hlavně k dodělání si talismanů. Cíl cesty byl Manětín a nám zbývalo posledních pár hodin. Takže jsme se musely vydat zpátky na cestu a po pár dalších kilometrech jsme konečně došli na zastávku v Manětíně, odkud jel autobus rovnou na hlavní vlak. nádr. v Plzni. Na autobus jsme došli přesně na čas. No a to bude vlastně asi konec. Na konec můžu vlastně jen dodat, že jsme ušli 20km, a za sebe musím říct ze to bylo fakt super.

 

Dobřany – kronika

Napsala Danča

Zúčastnili se: Máďa, Víťa, Danča, Niky, Natálka, Viktorka, Natálka T., Týna, Péťa, Kuba, Kubík, Filip

Dne 9. března 2019 jsme se vydali na výpravu na Šlovický vrch u Dobřan. Sešli jsme se na Hlavním vlakovém nádraží v Plzni. Nastoupili jsme do vlaku a jeli jsme dvě zastávky do Dobřan. V Dobřanech jsme obešli koleje a řekli jsme si zajímavosti o Šlovickém vrchu a jeho okolí. Poté jsme si dali nástup. Šli jsme se podívat na exmoorské poníky, ale neviděli jsme je. Po cestě jsme hráli hry. Přišli jsme k první zastávce, vyšli jsme po schodech nahoru na vyhlídku. Poté jsme se nasvačili a pokračovali jsme v pochodu. V lese jsme hráli další hry, např. na schované koně, které jsme museli najít. Poté jsme došli k dalšímu stanovišti, kde jsme si dali svačinu a Danča a Niky hlídali menší děti a hrály další hry. Cestou zpět jsme se nahoře na kopci zastavili a Máďa s Víťou nám půjčili dalekohled, kterým jsme zahlédli exmoorské poníky. Potichu jsme se k nim vydal a dívali jsme se na ně. Byli nádherní. Poté jsme došli k poslední zastávce. Po krátké pauze jsme se vydali k vlakovému nádraží do Dobřan. Jeli jsme vlakem zpátky do Plzně, Danču vyzvedl tatínek již v Dobřanech. Celý den byl nádherný a užili jsme si ho, a to i přesto, že dopoledne chvíli pršelo.