15. 6. 2013
účast: Víťa, Máďa, Adámek, Šimon, Martin, Anička, Nikča, Žanda
Je svěží ráno a my se scházíme v Chotíkově. Máme před sebou výstup na Krkavec. Po cestě hrajeme na „Schovávanou před mravenečníkem“ a vidíme v křoví malého ptáčka. Pěkně z dálky si ho prohlídneme a jdeme zase dál, protože kolem nás poletují jeho rodiče a nešťastně „křičí“, tak ať je nerušíme.
Na Krkavci dáváme pořádnou sváču a už se těšíme na rozhlednu. Každý si koupí vstupenku a šplháme po schodech vzhůru. To je ale výhled! Ještě společnou fotku a jdeme dolů.
Vydáváme se najít některý z kaolínových lomů. Snad se nám podaří alespoň jeden objevit. V lese je příjemně, ale jakmile dorazíme na sluníčko, je nám strašný vedro. Zásoby pití rychle mizí. Ale už jsme zase v lese. A všude je tu spousta vody a bahna, takže jsme pro změnu zase teď mokrý. Na sluníčku ale rychle uschneme. Šimon našel v lese kus železné tyče a hrdě si ji nese domů. Taková zátěž navíc pro našeho nejmladšího člena. Ale nedá si to vymluvit.
Kde jen ta obrovská pískoviště mohou být? Bloumáme lesem a najednou stojíme přímo pod ním. Obrovský kopec z písku. S respektem na to koukáme. Ale když Ví´ta vybíhá nahoru a zpátky to sjede po nohou, ztrácejí i ostatní veškerý respekt z té masy písku a už se kloužou taky. Jsme celí bílí, písek máme za oblečením i v botách, takže nás rodiče asi moc nepochválí, ale zážitek to byl obrovský.
Musíme ale začít pomalu myslet na návrat a tak se vydáváme zpět na Krkavec. Už nás bolí nohy a pronásledují nás hejna komárů. Nahoře je ale už zase vše veselejší, svačíme a hrajeme hry. Je to poslední možnost, jak získat lístečky (body) do celoroční hry. Nejvíc nás baví boj o víčka a zvedání se ve dvojici s propletenýma rukama zády k sobě.
Seběhneme z kopce, kousek po louce a už jsme i se Šimonovo zátěží zpátky v Chotíkově. Tak končí poslední oddílovka před prázdninami.
